Cukety a patizony patří snad mezi nejkrásnější a nejvšestrannější použitelné druhy zelenin, které si mohou vypěstovat i začátečníci.
Cukety a patisony
Pokud od zeleniny očekáváme nejen skvělou chuť, ale také pěkný vzhled, cukety a patisony patřící do velké rodiny dýní nás určitě nezklamou. Oba druhy se do Evropy dostaly z Ameriky v 16. století a od té doby se jejich nabídka díky šlechtění výrazně rozšířila.
Pokud na jednom záhonu pěstujeme různé druhy či odrůdy dýní, je pravděpodobné, že se navzájem zkříží a vlastnosti rostliny v příštím roce budou jiné, než očekáváme. Čisté osivo získáme jen za předpokladu, že nikde ve vzdálenosti přibližně 1 km neroste jiná odrůda nebo druh dýně. Z odrůd kříženců F1 však v příští generaci získáme pouze původní rodičovské odrůdy.
Výběr odrůdy
Cuketám a patizonům se šlechtitelé věnovali natolik, že si dnes můžeme vybrat mezi odrůdami s různou barvou a tvarem plodů.
Patizony tvoří plody ve tvaru disku s vlnitým okrajem v bílé, smetanové, zelené, žluté, případně bílo-zeleno proužkované barvě. Cukety mohou mít žlutou, tmavo- či světle zelenou nebo dokonce žlutoproužkovanou slupku. Jejich plody nemusí být jen válcovité, ale i kulovité. Existují i odrůdy tvořící velké množství samčích květin, přičemž jejich úkolem není tvorba plodů. Žluté květy jsou totiž jedlé a lze je skvěle zapékat nebo plnit.
Při výběru odrůd se zajímáme o charakter růstu rostliny. V současnosti jsou nejoblíbenější keříčkovité odrůdy, které nezabírají tolik místa a umožňují pohodlnou sklizeň. Některé patizony a cukety mohou růst i plazivo, případně začnou tvořit plazivé výhonky ve druhé polovině léta. Takové rostliny jsou náročnější na plochu, s čím počítáme již při výsadbě.
Cukety a patisony
Přímý výsev nebo předpěstování?
Obě možnosti připadají v úvahu. Dýně obecně velmi dobře a poměrně rychle klíčí. Předpěstování je možné již v dubnu v pařeništi nebo ve skleníku, přičemž nejlépe provedeme, pokud semena po dvou až třech kusech vysejeme do rašelinového květináče naplněného výsevním substrátem. Semenáčky nikdy nepikírujeme, ale je is květináčem z rašeliny v květnu (když už nehrozí mrazy), vysadíme rovnou na záhon. Pokud mají dlouhou stonek, můžeme je vysadit i hlouběji, a to tak, aby klíční listy nad půdou vyčnívaly jen několik centimetrů.
V případě přímého výsevu v dubnu musíme vzcházející rostliny chránit před mrazy. Jistější je proto květnový výsev, rostliny ale zaplodí i při výsevu o měsíc později. Spon mezi nimi záleží hlavně na bujnosti růstu odrůdy, ale obecně platí rozteč 50 × 50 cm. Cukety i patisony jsou velmi plodné rostliny, proto pro jednu domácnost bohatě postačí trojice rostlin, vysazených v jednom hnízdě, popřípadě i samostatně.
Cukety
Tajemství úspěchu: Nešetříme živinami ani vodou
Cukety i patisony rostou nejlépe na slunci, ale snesou i polostín, kde mohou růst méně bujně. Půda by měla být tzv. v čerstvé síle, tedy na podzim pohnojená hnojem, případně na jaře i kompostem. Velmi důležitá je poctivá zásoba organické hmoty.
Této zelenině nejvíce vyhovuje středně těžká půda o pH kolem 5,5 až 6,5, která je propustná, ale zároveň je schopna udržet dostatek vody. Během vegetace je vhodné rostliny každých 14 dní přihnojovat hnojivy na plodovou zeleninu. Výpar vody z půdy sníží nástelka ze slámy, jemně posečené trávy nebo dřevité vlny. Díky mulči budou navíc čisté i plody. Během horkého léta rostliny vydatně a pravidelně zaléváme. V suchu málo plodí a více trpí houbovými chorobami.
Plody sbíráme průběžně. Když je necháme přerůst, rostlina přestává tvořit nové mladé plody a veškerou energii investuje do zrání semen v těch dorůstajících. Patizony i cukety sklízíme průběžně. Patizony, kdy mají průměr přibližně 15 cm, cukety od velmi mladých až po zralé plody s pevnou slupkou.
Vyberte si z široké nabídky kategorie Dům a zahrada a připravte se na další sezónu.
